
Nemám si kde stěžovat. No jistě, na co jsou kamarádky, ale jich se to právě týká. Neříkám že jsem nějakou kámoškou někdy nevyslechla nebo se s ní trochu občas nebavila. Je to ale mnohem složitější, protože ony to dělají každý den! Např. dneska: Skončil 4. hodinu tělocvik ( a přitom jsem si narazila 2 prsty :( ) a já si myslela že zamnou půjdou a třeba mi nabídnou pomoc třeba vzít tašku a tak a nebo se jen zeptat jestli to bolí(což hrozně bolelo) a nic. Všechny tři šly vedle sebe jak nějaké fifleny. A já šla za nima jak šedá myš. S jednou kamoškou sedím takže se to urovnalo( i když s těma ostatníma taky) ale ony jsou jiné. Jakoby přihlouplé v těhle věcech. Nechápou co je to rozesmát kámošku když je smutná atd...Bohužel jim to zase nechci říct do očí, protože se potřebuju s někým bavit. Ano nejsem tak populární a nemám ani 6 kámošek! Jen 3...A pomalu to vypadá že už nebudu mít žádnou. Stěžuju si? Rozhodně jo. Sama to potvrzuji. Vím že blog není nějaká pomluvárna, ale ségře se mi to říkat nechce(asi by ji to nezajímalo) a rodičům taky ne...To je vše...Nechte si ty trapný komentáře ...A nebo víte co? Pište si je..Já vás pak bloknu ;-)












jo, chápu tě ;) taky než abych něco někomu řekla, vypíšu se na blogu :)) mám 1 kámošku které můžu říct opravdu všechno, s ostatníma se tky bavím, ale... no to je na dlouho